Historie klubu

Současné vedení Klubu bylo zvoleno na členské schůzi 13.1.2023. Předsedou je Ing. Milan Toušek, místopředsedou Jiří Černěnko, jednatel Jaroslav Blanda a další členové výboru Mgr. Bronislav Krzystek a Pavel Kozubal.

V Jeseníku řadu let žilo a žije mnoho "rekreačních" vodáků, kteří na vodácké akce jedou tak maximálně dvakrát do roka. Z takového podhoubí vlastně vyrostla i mistryně světa ve vodním slalomu, jesenická rodačka, Hana Štěrbová. Jedna taková parta vodáckých turistů skladovala své lodě na půdičce stodoly bývalého AMK Jeseník na ulici Šumperská. Skupina se kontaktovala s dalšími příznivci vodácké turistiky a nakonec se v roce 1985 na společné schůzi rozhodla, že požádají o začlenění pod některou z existujících tělovýchovných jednot. Dohoda se uskutečnila s TJ Lokomotiva Lipová-lázně, kde byl pod existujícím Odborem turistiky vytvořen Oddíl vodní turistiky s tím, že jako zástupci oddílu v TJ byli zvoleni Ing.Toušek a Ing. Kadláč. Od té doby v oddílu pracuje kolem 30 členů. Členové mají zájem o zvyšování kvalifikace a tak se zařazují do cvičitelského školícího systému. V roce 1988 připravují pro ZO ROH Rudné doly první Vodácký putovní tábor - tradice byla založena a tábory (nyní již Klub vodáků jako provozovatel) jsou pořádány stále. Ve vedení oddílu se pohybují členové Ing. Toušek, Ing. Kadláč, Mgr. Krzystek, p. Vaculík a Ing. Bac.

TJ Lokomotiva Lipová-lázně se v roce 1996 rozpadá a veškeré aktivity Oddílu vodní turistiky přechází na Svaz vodáků ČR - Klub vodáků Jeseník, který byl registrován 6.1.1997 jako klub č. 117. Ve výboru SVoČR - Klubu vodáků Jeseník pracovali Ing. Milan Toušek, Ing. Petr Kadláč, Pavel Kozubal, Martin Neuwirth a Ing. Jiří Bac.
Již jako Oddíl vodní turistiky byli vodáci nuceni opustit svoji základnu u AMK Jeseník a usídlili se na pozemku pronajatém od Města Jeseník naproti soutoku řek Bělé a Staříče v sousedství DOM Jeseník. Ještě TJ Lokomotiva Lipová- lázně ale odkupuje od firmy Moravolen pozemek na břehu Staříče těsně nad soutokem a tím začíná výstavba základny - loděnice. Samozřejmě nejprve musí být vyřízeny veškeré podklady pro získání stavebního povolení. Stavbu vlastní zahajuje již SVoČR - Klub vodáků Jeseník a to především vlastními silami s využitím majetkového základu, který byl zděděn po TJ Lokomotiva. Stavbu se daří zvládat i díky sponzorům. Darem získáváme vlastně všechny stavební buňky, které se stávají základními prvky stavebnice pro objekt. S porozuměním se setkáváme i u řady profesionálů, kteří nám na své odborné práce dávají veškeré možné slevy. Mezi největší sponzory pak lze řadit Město Jeseník, i když přeneseně - díky dotacím nemusí Klub doplácet na provozované Putovní tábory a hromadné akce a tak zbývají ostatní prostředky na stavbu. Hlavním sponzorem jsou lipovské lázně Schroth spol. s r.o., dalšími pak Ondřejovická strojírna s.r.o. a Moravolen Jeseník, a.s. (před splynutím se sesterskou organizací). Stavba je ukončena v říjnu 2005, kdy 21. probíhá kolaudační jednání. Po dodání požadovaného rozboru vody byl objekt schválen k užívání. Spolu se zabezpečením patřičného zázemí, tedy objektu loděnice se daří zlepšovat i materiální vybavení. To především díky spolupráci s dalšími sponzory – CAMPA-NET, s.r.o. a Kooperativa a.s., ale i dalšími.  

V roce 2005 byly Ministerstvem vnitra schváleny Stanovy samostatného subjektu – Klubu vodáků Jeseník, z.s. – a tento se pak začlenil pod Svaz kanoistiky ČR, sekce vodní turistiky, řadu let už přitom pracuje pod ČSTV, nyní ČUS. Co se materiálu týká, pomohla nám především někdejší podpora firmy Campa-Net, s.r.o. Tak se nám podařilo získat základ a ten díky půjčovnému udržujeme a obměňujeme. Disponujeme dostatečným množstvím plastových kánoí C2, ale i kajaků, nafukovacích lodí nového typu Baraka, (Scout), plastových pádel, přileb, vest, ale i házecích pytlíků, záchranářských nožů. Velký vlek za autobus byl vyměněn za novější typ, na kterém lze vyměňovat nástavby. Podařilo se pořídit bržděný vozík, který může být vlečen za osobním automobilem, ale i autobusem. Disponujeme i menším, nebržděným vozíkem s variabilní nástavbou a malým vozíkem se stromečkem na přepravu lodí. Zlepšuje se i kvalita výbavy pro pořádání putovních táborů – vlastníme plynové varné stoličky, sporák, nerezové nádobí, nerezové várnice s výpustnými kohoutky, regály na uložení potravin i nádobí, chladničky, vojenský hangár a přístřešky, ale i sadu stanů pro děti. Členskou základnu tvoří přes 100 členů (základ z Jesenicka, ale máme členy z Náměště na Hané, Rohle, z Hlučína, Brna, Chrudimi, Zámrsku, ale i Prahy), z toho je zhruba do dvacítky dětí a mládeže. Máme proškolené vedoucí táborů pro děti a mládež. Absolvujeme kurzy záchrany z vodního válce a záchrany při mimořádných situacích na proudící vodě. Členové Klubu se učí ovládat i nový materiál (Paddleboard), nové sporty na vodě – Rodeo. V neposlední řadě je pak třeba zmínit se o skutečnosti, že se naši členové úspěšně účastní závodů v eskymování. Na krajské úrovni obsazujeme s výjimkou dvou kategorií pravidelně místa na stupních vítězů. Na mistrovství republiky jsme v roce 2013 dosáhli až na zlaté příčky a v roce následujícím jsme úspěch zopakovali.  Obsazováním hezkých umístění na republikové úrovni pokračují naši členové v hezké tradici vlastně až dosud. 

V základně – loděnici – vyměňujeme okna za plastová, pokládáme novou podlahovou krytinu, opravujeme podlahu v dílně, vyměňujeme svítidla a děláme potřebnou běžnou údržbu. Tradici dětských Putovních táborů jsme rozšířili o tzv. „rodinky“ – tábory pro rodiče s dětmi. Jezdí se rovněž dva turnusy. Protože mládež, která už nemůže absolvovat dětský tábor poptávala nějakou aktivitu pro ně, již čtvrtým rokem na čtyři týdenní turnusy navazuje další týdenní akce 18+, tedy pro mládež starší 18ti let. Podílíme se zabezpečením materiálu a především instruktory, na týdenních kurzech pro ZŠ a MŠ v Lipové-lázních, Gymnázium Jeseník a v předchozích letech i Gymnázium Frenštát pod Radhoštěm a zdejší SOŠ a SOU Jeseník. Na krajské úrovni jsme se stali několikaletými spolupořadateli eskymáckého přeboru a v posledním roce jsme nabídli a realizovali spolupráci při evidenci soutěžících i na celostátní úrovni. Necílíme na výkonnostní či vrcholovou úroveň vodáckého sportu, ale umožňujeme řadě zájemců, aby si vyzkoušela splutí řeky, mladým lidem ukazujeme krásu našeho sportu a vytváříme tak podhoubí pro možné další úspěšné sportovce. To se ukazuje např., u partnerské jesenické organizace Raft H2O, která s úspěchem prorazila na soutěžích na evropské i celosvětové úrovni. Náš klub na všech akcích zanechává solidní dojem a reprezentujeme tak nejen vlastní Klub vodáků, ale i Jeseník a v cizině i Českou republiku. Kromě těchto sportovních aktivit nabízíme možnost zapůjčení vodáckého materiálu i tábornického vybavení. To už ale jen v malé míře, neboť všechny větší toky v naší republice jsou obsazeny půjčovnami, které nabízí zapůjčení, ale i odvezení vodáckého vybavení za srovnatelné (mnohdy i nižší) náklady. V klubovně na loděnici se scházíme nejen u příležitosti akcí Klubu, ale její prostory využívají naši členové pro zorganizování různých setkání (výjezdní zasedání, oslavy narozenin, ale i Silvestra). Společně slavíme kulatá výročí našich členů, vyprovázíme naše kamarády na novou životní cestu v manželství a dá se konstatovat, že jsme docela fajn parta.

Vše se zdá být idylické. Pak se v září 2024 zvedne hladina Bělé i Staříče. Ano, to jsme už zažili v roce 1997. Tehdy byla voda nejvýše, co jsme kdy zažili. Nezvedla se však výše, než 5 cm nad úroveň břehů. Věříme, že nyní, když naše stavby jsou na betonových základech 15 cm nad úrovní země, se vlastně nemůže nic vážného stát. Pro jistotu ale odvážíme vlek a vozíky na parkoviště nad silnicí k sousední firmě. A díváme se, jak se hrne voda korytem Staříče těsně pod hranou břežních navigací. Na jezu se vytvořil válec a pod ním vlny, že by se dal srovnávat s velkými dravými toky v Alpách (Isel apod.). Konečně dochází k poklesu hladiny. Bylo to děsivé, ale je to za námi. To by ale nesměl přijít přes noc další vytrvalý déšť. Přinesl katastrofu, kterou jsme nikdo nezažili a věříme, že už ani nebudeme muset. Krom škod na obytných domech došlo dokonce i na životy občanů. Fatálně byly postiženy domovy některých našich členů. Naštěstí jejich život a zdraví v ohrožení nebyly. Živel však napáchal zvěrstva i na naší základně.  Voda tam vystoupala až do výše 1,35 metru. To, že zaplavila celý objekt zapříčinilo veliké škody, ale to, že voda i tady dravě tekla a proud, jenž se tudy v oné výši prohnal, odnesl sklad s veškerým vybavením pro pořádání táborů, to bylo hrozné. Když vše pominulo, hned jsme byli na sídle našeho klubu a sčítali škody. Samozřejmě jsme určitě na mnohé zapomněli, ale i tak jsme skončili na závěrečné sumě 892.625 Kč. A teď se teprve ukáže, zda jsme dobrá parta, či ne. Okamžitě byly zahájeny práce na odstraňování následků povodně. Do ještě nekonsolidovaného města přijíždí naši členové z Náměště, Chocně, Chrudimi, Brna a vezou potřebné nářadí, oblečení, ochranné pomůcky, ale i pitnou vodu, jídlo a pití a hlavně elán. Ten místním sebrala nejen voda, ale i špatně fungující mobilní síť, zastavený plyn, odpojená elektrická energie a netekoucí pitná voda. Jsou provedeny první nezbytné práce na budovách loděnice a zorganizovány akce na získání finančních darů (výzva na internetu, solidární akce Monety bank a sbírka souboru Poľana). Pomoc nám nabízí kamarádi z Tydry, s.r.o., Vodák-sportu Brno, Vodácké školy záchrany, ale i lidé, kteří s námi zdánlivě nemají žádné pojítko. A přeci. Vede je snaha pomoci postiženým. Dostáváme plnění od pojišťovny v maximální možné hranici stanovené pro případ povodně (200 tisíc Kč) a saldo na bankovním účtu narůstá. Už nevidíme vše tak černě a dnes, při členské schůzi ke čtyřicetiletému výročí existence Klubu vodáků Jeseník si troufám potvrdit, že platí rčení: Co tě nezabije, to tě posílí!

Klubovna už má novou podlahu a stěny, sociálka je opravená, dílničku vysoušíme a zakoupili jsme nové nářadí, máme rozjednaný nový sklad na táborové vybavení, vlastní táborový materiál a díky kamarádům snad nebudou tak veliké škody na vodáckém materiálu (Baraky), jak to původně vypadalo. Tak si už můžeme dovolit tvrdit, že život klubu poběží dál v nezmenšeném rozsahu, obohacený o silné zážitky a zkušenosti. Kolektiv je utužený společnou snahou o opravu základny a zajištění všeho potřebného pro další činnost. Dík patří všem dárcům, všem, kteří poskytli materiální i jinou pomoc, všem těm, co na loděnici nechali hodiny a hodiny práce. Dá se říci, že vlastně skoro celé členské základně. 
Za čtyřiceti léty trvání organizace i včetně posledního roku se můžeme ohlížet s hrdostí.